Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie

Uprostřed území mezi řekami Blanicí a Volyňkou, na spojnici měst Prachatic a Strakonic, v podhůří Šumavy vznikalo původní březské panství. I přes hmatatelné důkazy o dávném osídlení tohoto místa, nacházíme první písemné zmínky o osadě Březí až v poslední čtvrtině 13.století. Počátkem XV.věku je Březí v držení rytířského rodu Malovců. Jeden z nich, Vladislav – Vlach připojil své jméno k názvu osady. Asi o sto let později, v roce 1538, povyšuje český král Ferdinand I. Vlachovo Březí na městečko a krom jiných privilegií mu uděluje i právo používat znak – šedý vzpínající se kozel se stříbrnými kopýtky na modrém poli. Po třicetileté válce, od druhé poloviny 17.století vzkvétá v městečku soukenický cech a vlachovobřezské sukno brzy dobývá i trhy v německém Pasově nebo rakouském Linci. Rozkvět řemesel přivedl téměř 3000 obyvatel Vlachova Březí, včetně příslušníků samostatné obce židovské, až k roku 1866.

enkrát poprvé k nim obrátil svou pozornost císař Rakousko – uherské monarchie František Josef I. a povolal zdejší muže do osudové bitvy u Hradce Králové. Císař prohrál, ale všichni vlachovobřezští vojáci se zdrávi vrátili domů. O dva roky později v roce 1868 povýšil vídeňský mocnář Vlachovo Březí na město. Právě Vídeň se tehdy stává místem, kam na zkušenou i natrvalo odchází mnoho zdejšího lidu. A do třetice stále stejný, ale již poněkud starší, císař povolal v roce 1914 do zbraně na 300 Vlachovobřezšťanů. 68 z nich se však z bitev 1.světové války domů již nikdy nevrátilo, z 26 legionářů se vrátili všichni. V podmínkách samostatného Československa po roce 1918 začínají zdejší podnikatelé, živnostníci, řemeslníci a sedláci uskutečňovat své plány ve svobodné republice. Jejich snažení je však na šest let přerušeno protektorátem Čechy a Morava v období 2.světové války, která mladším občanům města přinesla povinnost pracovního nasazení v Německu nebo Rakousku. Pro všechny obyvatele Vlachova Březí skončila válka 7. května 1945, kdy do města přivezli svobodu vojáci čtyř divizí US Army.

I na některé místní obyvatele, zvláště pak na živnostníky a podnikatele, krutě dolehl útlak komunistického režimu v druhé polovině minulého století. Jejich smutné životní osudy se již naplnily, stejně jako čtyřicetiletá vláda jedné strany. Co však přetrvalo, je tehdejší architektura. Její kolektivistické pojetí a neúcta ke stavebním tradicím a krajině bohužel trvale pokazily idylickou tvář městečka.

Pád komunismu v roce 1989 znovu odstartoval to nikdy nekončící lidské snažení i ve Vlachově Březí. Jeho současní obyvatelé se pokoušejí navázat na úsilí svých předchůdců z 1.republiky. Po celém městě je rozveden zemní plyn, dokončena stavba kanalizace, vodovodu a čističky odpadních vod, každý dům je připojen k telefonní síti a elektrické rozvody se přemisťují pod povrch. Vedení obce dbá i na obnovu stavebních kulturních památek a podporuje výstavbu nových nebo rekonstruovaných bytů. Byl založen samostatný dopravní podnik a společnost tepelného hospodářství. Pěstitelům ovoce slouží nová obecní moštárna a pálenice. Jsou připraveny další projekty příštího rozvoje města. Posledním z uskutečněných záměrů bylo založení Mikroregionu Vlachovo Březí s informačním centrem v prostorách zdejší radnice. Počet firem, podniků, obchodů a živností, včetně zdravotnických zařízení a lékárny se blíží v současnosti k devadesátce. Nepřehlédnutelné jsou sportovní aktivity a péče o mládež dvou klubů TJ Sokol a FC. O děti se starají i členové místního SDH a nádavkem se prezentují úspěchy v hasičských soutěžích i pořádáním kulturně společenských podniků. Podobné cíle má i OS Hradiště, když se pokouší tvořit lepší vztahy mezi lidmi a k přírodě v prostředí opuštěného lomu. Na přelomu května a června se zde každý rok koná velká Svatodušní pouť spojená s pořádáním Pivních pouťových slavností. Ve městě se nachází sportovní hala, diskotéková hala Sokolovna, bar Na Dolejší a poblíž koupaliště a přírodní amfiteátr v lese Hradiště. O životě lidí Vlachova Březí informují pravidelně místní noviny Březiny.

Skutečným centrem kulturního života města se stal školní areál pod Svatým Duchem, v němž se nachází i obecní knihovna J.V. Plánka. Základní škola se díky galerii BoMBa soustřeďuje na organizaci a pořádání výstav a zpřístupňuje tak žákům a dospělým výtvarné umění, profily významných místních osobností i důležité historické události. Základní umělecká škola, jejíž součástí je i škola mateřská, poskytuje dětem a mládeži vzdělání v oboru hudebním, dramatickém a tanečním. Pěvecké sbory Žihadla, Rezonance, Harmonie a divadelní soubor Drak mají svou základnu rovněž na půdě této školy. Základní umělecká škola stála u zrodu Mezinárodního sborového festivalu hudebního romantismu ve Vlachově Březí, jehož první ročník se uskutečnil v září roku 1999.