Památky

Zámek

Zámek – stavební parcela č. 22, je třípodlažní dvoukřídlová budova na půdorysu tvaru “L“, která v sobě ukrývá místnosti dýchající starými věky.V přízemí původní kamenné zdivo tloušťky 2metry s valenými klenbami v románském stylu. V 1. patře je již patrná novější architektura se štukovými stropy ve stylu barokním. V patře druhém jsou již stropy jen ploché. Dnes se objekt zámku rozkládá na ploše 477m2 , avšak jeho rozloha byla jistě větší což dokládají rozsáhlé sklepy pod nádvořím. Na fasádě zámku je reliéfní pamětní deska, která připomíná zdejší pobyt Jana Nerudy r. 1878, kdy jsem jezdil za Aničkou Tichou, dcerou správce zdejšího statku.
Dnes není zámek nijak využíván a je veřejnosti nepřístupný, ale nabízí mnoho prostor k případnému využití. Další informace naleznete na www.hrady.cz

Panský pivovar

Panský pivovar byl založen okolo roku 1670 a svou kapacitou způsobil postupné zanikání pivovarů v okolních vesnicích. Roku 1676 Karel Leopold Millesimo vyměnil panství Vlachovo Březí za městečko Vilémov s Matyášem z Wunschwitz, který je již roku 1680 prodal Gundakarovi z Dietrichsteinu.

Tím se Vlachovo Březí dostalo do držení významného rodu, který vlastnil toto panství až do 19. století. Za jeho působení dosáhlo panství největší rozlohy. Na konci vlády Dietrichsteinů k němu patřilo kromě městečka 34 vesnic nebo jejich částí a 14 panských dvorů.

Krátce po převzetí panství došlo k velkým přestavbám celého komplexu zámku. Přestavován byl i pivovar.

Od roku 1680, kdy se Dietrichsteinové stali vlastníky se zde vystřídali jednotliví členové rodu. Např. Gundakar z Dietrichsteina, Ferdinand kníže z Dietrichsteina, Jan Karel nebo František Josef. Posledním bylJosef ( 1798-1858), kterým tato větev vymírá po meči.

Jeho dcera Terezie se roku 1849 provdala za hraběte Jana Bedřicha z Herbersteina a tím přešlo panství na rod Herbersteinů, kteří jej vlastnili až do roku 1946.

V provozu byl do roku 1924, kdy dal hrabě Josef Herberstein výrobu piva ukončit.

V listopadu 1946 Zesmký národní výbor odhlasoval konfiskaci veškerého majetku Josefa Herbersteina. V letech 2014 - 2015 prošla budova pivovaru rozsáhlou rekonstrukcí a nyní patří do vlastnictví města Vlachova Březí.

Kostel Zvěstování Páně

Kostel je podélný, se dvěmi bočními kaplemi, věží po severní straně a sakristií s oratořemi po jižní straně prvoúhle uzavřeného presbytáře. Vnějše stavby je členěn lesénovými rámci, rámovanými okny a východní strana presbitáře je završena štítem. Kostel má křížovou klenbu, v presbitáři má figurální štukovou výzdobu. V lodi dosedá klenba na bohaté římsoví přízedních pilastrů a v její západní části je kruchta stojící na dvou pilířích. Boční kaple mají též klenutý strop. Podvěží je zaklenuti křížově, zatím co sakristie má valenou klenbu. Původní malby byly v bočních kaplích zabíleny a nahrazené novými od J. Bošky.
Více informací naleznete na stránkách farnosti Vlachovo Březí http://www.farnost-vlachovo-brezi.cz/cs/historie/

Kaple svatého Ducha

Barokní kaple sv. Ducha na návrší nad městem, téměř zcela ukrytá v košatých korunách lip pochází z druhé poloviny 18. století a její další rozšíření je z roku 1903. Uvnitř poutní kaple je umístěno čtrnáct reliéfních dřevořezeb křížové cesty, jejichž autorem je dosud žijící nebahovský mistr řezbář Josef Jungbauer. Vedle oltáře je provedením neumělý, ale historicky dokumentující obraz zachycující bitvu u Hradce Králové z roku 1866, který zde byl zavěšen jako díkůvzdání za šťastný návrat vlachobřezských vojáků, kteří se této bitvy zúčastnili. Jako průkazný doklad k naivnímu zobrazení nelítostného boje u Hradce je zde ještě zavěšen válečný praporec.

Křížová cesta

Symboliku svatodušského poutního místa dotváří stoupající křížová cesta s Kalvárií a čtrnácti kapličkami. Podmanivé kouzlo celého návrší s kulisou pietních staveb nutně připomíná prosluněnou idylu Kašparových ilustrací jedinečných motivů českého venkova. Křížová cesta byla postavena na náklad obce na výšině sv. Dušské v r. 1853 za purkmistra Jana Tischlera a děkana P. E. Achwitze se svolením knížete Fr. Jos. Dietrichsteina Obrazy z utrpení Krista maloval zprvu Fr. Mikule z Jinína u Strakonic a později, když malba sešla, znovu na plechu malovali místní malíři Fr. Matoušek, po otci vůbec Kadlátko zvaný, lidový umělec Jindřich Boška a Jan Boška. Sochu těla Kristova v Božím hrobě řezal samouk Matěj Kubašta, jeden z obou bratří řezbářů, hluchoněmý z Podedvorského mlýna. Obci náleží právo ochrany.
Více informací naleznete na stránkách farnosti Vlachovo Březí http://www.farnost-vlachovo-brezi.cz/cs/historie/

Židovský hřbitov

Elegií osamělosti a zapomnění působí starý židovský hřbitov ze 17. století (v době založení židovské obce), který v klazuře ničím nerušeného ticha mrtvých připomíná návštěvníkovi hebrejskými, německými a českými nápisy, že v městě kdysi také žily potomci Izraele, že představovali početnou náboženskou obec, která měla i svoji synanogu. Náhrobky jsou zde barokní, od první poloviny 18. století. V letech 1987-1999 byl hřbitov opraven. Převzato ze stránek Filipa Sellnera.

Kovárna se štítem od Jakuba Bursy

Jihočeský lidový umělec, zedník a stavitel.
V jižních Čechách na mnoha místech vyzdobil řadu selských usedlostí výrazně tvarovanými honosnými štíty.
Ve Vlachově Březí je bursovým štítem ozdobena kovárna č. 21. 

Kaplička sv. Anny

Se zcela osamělou pohodou se setkáváme v lesíku Záhorská na sever od města, kam s vrozeným citem pro harmonii stavby s přírodní scenerií umístil člověk osmnáctého století malebnou kapličku sv. Anny, k níž se v minulosti scházívaly zástupy poutníků. Převzato ze stránek Filipa Sellnera.